Stránky maturitní třídy 4.A Akademie Dr. E. Beneše - 1977

ROK 2019 začneme trochu netradičně, ačkoli jsme odhodláni určit tento rok "Ro(c)kem grilovacím" a věnovat další recepty této již III. série MENU RESSL právě této oblasti a, jak slíbeno, např. takovým pochoutkám jako Rosfbíf, Živáňská, tomu skutečnému "steakovému umění" apod.

Přesto již úvodem roku jsme připravili video-návod, který se hodí každému kulináři a kutilovi, pojednává o melounech jako osvědčenému doplňku stravy, malinko i o chemickém nápoji pojmenovanému "... -Cola" a jeho "neohraničenému použití" především těmi "sysly", kteří si (když je tento nápoj v akci) občas nakoupí takové zásoby, že pak ani nevědí, co s nimi. No a samozřejmě vás pomalu chceme začít na zmíněnou grilovací sezónu připravovat.

Krásné vzpomínky (trochu připomínající skladbu kapely Tři sestry - "O melouny boj", kterou si klidně - než dočtete tento odstavec - můžete pustit i zastavit klikem zde: ) na totalitní období naší historie - tedy myslíme tím především tento druh ovoce - máme na každé letní období, kdy pravidelně zásobovali Prahu nákladní vozy plné bulharských (mimochodem tehdy ještě velmi chutných, plně zralých a slaďounkých, a přitom za směšnou cenu 4 koruny za kilo), které v podstatě téměř přímo z polí přijížděly pravidelně na nádraží Praha-Bubny. Zkušení Pražané už předem věděli, že "nenápadní rozvraceči z řad nádražních zaměstananců" zcela pravidelně jakoby náhodou zařídí, že alespoň jeden vagón pod tíhou svého stáří tu hromadu melounů uvnitř nezvládne a melouny se tak vždy rozsypaly přímo vedle odstavné koleje nádraží v jeho zadním traktu. To už jsme my, věci znalí, byli již dávno připraveni s oběma podpaždími (víc obrovských melounů člověk bezpečně neunese ...). No ale to už je dávno !!!

Symbolicky tedy nazvěme náš první letošní příspěvek názvem:

"Jak na melouny v roce 2019":

"Jak na Svatomatějský koláč v roce 2019":

Ačkoli jsme se pokusili začít naší letošní část série "Jak na ..." celkem dietně (a dokonce netradičně video-formou), nesmíme zapomenout letos ani na ty, kteří si rádi pochutnají na sladkostech a snadných vychytávkách formou doma ukuchtěných zákusků. Konečně i řezníci a kuchaři při zabíjačkách (tím chceme naznačit, že letošek bude skutečně věnován především masovým pochoutkám z grilu) baští vlastně jen vše "sladké".

Snad právě proto zde uvádíme stručný recept na:

"TVAROHOVÝ KOLÁČ S OVOCEM":

Ingredience na 12 porcí samotného koláče: 500 g ovoce (v našem případě jahody od 12 měsíčků nebo maliny z Lidlu), 750 g měkkého tvarohu, 125 ml mléka, 1 vanilkový pudink, 1 vanilkový cukr, 1 lžíce strouhané citronové kůry, 3 lžíce citronové šťávy, 2 vejce, 1 lžíce másla, 50 g hrozinek, 125 g moučkového cukru, malé množství hladké mouky, případně na ozdobu porcí šlehačka ochucená např. pomerančovým likérem.

Postup přípravy:

1) Do mísy vložte tvaroh, mléko, pudinkový prášek, vanilkový cukr, citronovou kůru i štávu a dva žloutky.

2) Dortovou formu průměru cca 24 cm vymažte rozehřátým máslem. Smíchejte mouku s hrozinkami. Z bílků ušlehejte sníh, pomalu přidávejte cukr a šlehejte, dokud nebude pevný.

3) Hrozinky a sníh zlehka vmíchejte do tvarohového krému. Vlijte do formy a povrch uhlaďte.

4) Do předehřáté trouby vložte doprostřed takto připravenou zaplněnou formu a zvolna pečte při teplotě 150 °C. Při vyšší teplotě by sice těsto rychle nabylo na objemu, ale po upečení by splasklo a koláč by ztratil zamýšlený pěkný vzhled. Doba pečení je přibližně 2 hodiny. Po upečení koláč nechte ve formě vychladnout.

Pozn.: Již v průběhu pečení si připravte krémovou polevu s použitím zakoupené vanilkové "Krémové náplně Dr. Oetker (65g)", 200 ml studeného mléka, 2 až 3 lžic moučkového cukru a 125 g změklého másla. Podrobný jednoduchý návod najdete přímo na zakoupené krabičce, takže není třeba zde nijak dále rozebírat, neboť jde o prosté šlehání, a ne o velikonoční šlehání, na kterýžto hlavní nástroj je uveden návod v rubrice "RESSL KUTIL".

5) Po vyjmutí vychladlého koláče z formy pomažeme připravenou krémovou polevou koláč rovnoměrně svrchu i ze stran (po její přípravě, zdá se-li vám být příliš řídká, můžete přidat pytlíček ztužovače na šlehačku a znovu polevu prošlehejte). Navrch ozdobte jahodami a malinami, případně můžete použít jiné čerstvé ovoce dle vlastní chuti.

Nechte si chutnat třeba u odpolední kávičky. Takhle vše totiž vypadá ve finále:

Jak na Velikonočního beránka v roce 2019":

Sice se doba grilování již blíží, jenže ještě před Velikonocemi, ač jsme již určitě všichni natěšeni na ta provoněná masíčka z grilu až bude trochu prohřátější venkovní prostředí, si dovolujeme nabídnout zcela netradiční recepturu "hrníčkovou formou" přípravené oblíbené pochoutky:

VELIKONOČNÍ BERAN Z VAJEČNÉHO KOŇAKU:

Ingredience:

O hrničkové formě dávkování jednotlivých surovin už všichni určitě slyšeli a je vhodná např. i pro muže, kteří se vaření či pečení až tolik nevěnují. Nejznámější jsou možná hrnkové knedlíky, které se přímo v hrnku uvaří, ale zde jde především o zcela jednoduché odměřování nutných komponentů bez vážení (samozřejmě jde o stejně velké hrnky):

1 a čtvrt hrnku hladké mouky, 1 hrnek  krupicového cukru, 5 celých vajec,  2 sáčky vanilkového cukru, 1 sáček prášku do pečiva, 1 hrnek slunečnicového oleje, 1 lžíce jemně nastrouhané citronové kůry (není nutností), 1 hrnek českého vaječného likéru (dle chuti lze použít i různé druhy irských likérů Baileys), máslo a strouhaný kokos na vysypání zapékací nádoby.

Postup přípravy:

1) Veškeré ingredience vložte do mísy, kde je řádné pomocí ruční šlehací metly řádné promíchejte a trochu jim našlehejte, kdy už jde o Velikonoce. Navíc beránek pak zůstane dlouho měkký a lehký. Vzhledem k podstatnému alkoholovému obsahu ale asi před strávníky neodolá více než dva dny ...

2) Beránkovou formou velmi důkladně za účelem snadného vyklopení hotové pochoutky celou vymažte předem rozpuštěným máslem a posléze vysypte strouhaným kokosem.

3) Do takto připravené formy nalijte obsah připraveného těsta z mísy až po úplný její vrchní okraj (aby se řádně vytvarovaly i ouška) a dejte péci do trouby předehřáté na 180 stupňů tak cca na 35 až 40 minut. Nevejde-li se připravené těsto do beránkové formy, klidně jej použijte na zapečení v malých bábovičkách - čas pečení bude o něco kratší v tomto případě.

Finální ozdoba pro servírování je už věcí Vaší fantazie ...

Jak na grilovaný steak z pravé svíčkové v roce 2019":

Letní období pomalu nastává a tím jsme přímo natěšeni i na akce spojené s konzumací lahůdek z roštů, rožňů, krbů i domácích udíren. Ještě před objasněním výběru letošního prvního „grilovacího receptu“ v této rubrice je třeba zdůraznit, že vždy platí dvě hlavní zásady, kterými jsou výběr vysoce kvalitní suroviny (masa) a zároveň způsob a umění jeho zpracování (případně i ochucení). K tomu se ještě několikrát níže detailněji vrátíme …

Kdo chce ochutnat to nejexkluzívnější z říše steaků, pak věřte, či nevěřte, ty nejchutnější a nejlahodnější musejí být připraveny na lávovém grilu. Tím ovšem absolutně nemyslíme ty celosvětově prodávané domácí lávové grily, ale ani ty nejdražší (rádoby „profesionální“) určené pro restaurace, tedy všechny ty s tzv. lávovými kameny či deskami zahřívanými propan-butanem nebo elektřinou.

Kdepak. Skutečným lávovým grilováním se může pochlubit jen pár míst na naší matičce Zemi, neboť lávou je myšlena v tomto případě ta skutečná - z aktivních sopečných zdrojů. Vzhledem k tomu, že pro našince je asi nejdostupnější z takových míst to na „kanárském“ ostrově Lanzarote, určitě ti, kteří měli tu možnost nejenom se zde rekreovat, ale navíc navštívit a ochutnat „to pravé ořechové“ na vrcholu stále „sopečně aktivního“ ostrovního Národního parku Timanfaya (pod povrchem totiž stále dýmá činný vulkán, jehož teplo stále vyvěrá z hloubky ostrova), to mohou jen potvrdit. A tito všichni si na video určitě zaznamenali důkaz, který je zde předváděn turistům pravidelně gejzírem horké vody vlité za studena do úzkého otvoru v zemi poblíž restaurace, o které se zmiňujeme především s ohledem na neuvěřitelné zpracování jednotlivých objednávek hostů na grilu zahřívaném ze stometrové hloubky „skutečnou lávou“.

Ať už si objednáte kuře, vepřovou panenku, krevetový špíz, horký zákusek nebo především níže zmíněnou místní specialitu T-Bone Steak, můžete být osobně přítomni přípravě vámi objednaného pokrmu přímo nad cca v průměru dvoumetrovou dírou do Země, která Vám připadá jako velká hloubená studna. S tím rozdílem, že z ní sálá až na zemský povrch (teplotně přesně, jak je třeba), termální podstata místní grilovací techniky až na obrovský rošt položený „na tuto studnu“ …                    

Teď už ale k podstatě tohoto příspěvku: Jedním z nejvyhledávanějších z hlediska typů hovězích steaků je pro svoji šťavnatost a dvojí chuť tzv. T-BONE STEAK. Asi je třeba některým čtenářům vysvětlit, o co přesně kráčí: Jde o dvě nejchutnější části hovězího masa spojené bederním obratlem ve tvaru písmene „T“ speciálně naporcované pro kuchařské potřeby způsobem, kdy kost odděluje tu nejšťavnatější nízkou část hovězí svíčkové od jemnější „panenské“ svíčkové. Jde o velké porce masa a jejich správná příprava vyžaduje opravdu zkušeného kuchaře. I z těchto důvodů bývá obecně tou nejdražší specialitou vyhlášených podniků z ranku „RIGHT STEAKHOUSE“. Ovšem pozor na výběr podniku – „Steakovým domem“ se dnes celkem neprávem bez patřičného certifikátu označují i klasické (ač vynikající) restaurace, i když jim nelze vytknout téměř nic. Tedy kromě ceny tohoto pokrmu s ohledem na kvalitu surovin či jen zdánlivého šéfkuchařova „veleumu“.

Při „amatérském domácím grilování“ lze samozřejmě zkusit i T-BONE, ale spíše doporučujeme zůstat u klasického steaku z kvalitní svíčkové. A právě výběr kvalitního masa je asi tím nejdůležitějším faktorem. Při kvalifikování masa je třeba zohlednit řadu faktorů, mezi které patří kromě posouzení jakosti bio-chovu a samotného plemene zejména jas a barva masa, pevnost, textura a lesk masa. Za účelem správného výběru je třeba posuzovat i správnou dobu odležení masa po porážce (tzv. postmortální zrání), která by měla být při optimální vlhkosti a teplotě mezi 0,1°C do 1,0°C okolo tří týdnů.

Pokud jste ještě neokusili jinou než např. klasickou hovězí svíčkovou z domácích chovů, která je alespoň ve větších řeznictvích běžně dostupná (ty lepší jsou určeny pouze pro export), pak vězte, že mezi celosvětově nejvýše hodnocenými jsou bez jakýchkoli debat původně japonské plemeno Wagyu, dále pak plemena Aberdeen-Angus, Shorthorn nebo Hereford (v současné době je odborníky uruguayský chov těchto plemen považován již za kvalitnější než ten proslulý argentinský) a v neposlední řadě sem patří i skotská plemena, jako bezrohé Galloway nebo huňaté Highland, ale také původně gaskoňsko-pyrenejské světlešedé plemeno Gasconne (momentálně s nejjemnější chutí a nejnižším obsahem cholesterolu a chovem rozšířeným především ve Španělsku). A jestliže jste si už někdy připlatili za výše uvedenou kvalitu, pak tomuto odstavci určitě dáte za pravdu, neboť chuťové rozdíly při správné gastronomické úpravě jsou zcela neuvěřitelné !!!

JAK TEDY NA GRILU PŘIPRAVIT LAHODNÝ STEAK ZE SVÍČKOVÉ:

Prvotní fáze:

Pravou hovězí svíčkovou rozdělte dle svých představ (případně dle žádosti očekávaných hostů) na velikost a výšku finálních porcí den předem a druhý den vyndejte z lednice s určitým předstihem před počátkem grilování (ať už porce předem marinujete, nebo používáte klasickou metodu „sůl a pepř“), přikryjte nakrájené porce síťkou, ale nenechávejte je ani na chvíli na teplém místě nebo na slunci. Kromě jiného se tak vyhnete bakteriální či jiné kontaminaci. Nikdy do masa nepíchejte nebo jej nenaklepávejte !!!

Rovněž s předstihem roztopte gril (pod poklopem na teplotu cca 200°C), neboť první fází grilovacího procesu je co nejrychlejší oboustranné „zatažení“ porcí pro zamezení vnitřního vysušení. Nikdy negrilujte na přímém ohni, ale ani na grilech plynových či elektrických. Pro účely grilování je optimální gril na dřevěné uhlí s poklopem, ovšem používejte raději kvalitní tzv. brikety z dřevěného uhlí, které ve druhé fázi grilování lépe zajistí stabilní teplotu pro finální zpracování masa. Mezitím si připravte požadované přílohy, omáčky, bylinkové máslo atd. dle vlastní chuti a výběru.

Samotné grilování:

Po zatáhnutí vrchní i spodní strany steaků, tj. max. půl minuty na každé straně, otevřete poklop grilu a posuňte porce masa do stran, aby nebyly uprostřed žáru, pro jistotu tak dvakrát všechny obraťte a počkejte až po znovuzakrytí grilu poklopem ukáže vestavěný teploměr, bez kterého byste se neměli do kvalitního grilování raději pouštět, cca 150°C.

V tom okamžiku vraťte porce masa směrem ke středu grilu. Teď už závisí jen na tom, jak moc či málo propečené porce máte nejraději. Obecně se říká, že pro plné dogrilování se počítají přibližně 2 minuty z každé strany na každý půlcentimetr výšky porce, ale to snad platí jen pro ty z vás, kteří svůj steak chcete mít opravdu stoprocentně „upečen“ a bez jakéhokoli náznaku klasického alespoň růžového středu, který symbolizuje šťavnatost této pochoutky, což má být její podstatou. Je třeba, aby si každý řekl včas, jak moc má rád steak propečený či nepropečený. Pro informaci si prohlédněte tuto tabulku:

Záleží na každém konzumentu, jaký způsob propečení si zvolí a je jeho preferencí:

Způsob servírování už necháme pouze na vás a přejeme všem co nejhezčí letní slunečné počasí i krásné pošušňáníčko u prvního letošního grilování.

Jak na grilovaný Roastbeaf v roce 2019":

Nechce se tomu věřit, ale to skvělé maso se fakt dělá skoro samo. Ty výborné růžové plátečky hovězí pečeně, co se dají položit i studené na chleba. Vypadá to, že fígl je v marinování, prudkém opečení a správné teplotě dopečení. A pak nechat odpočinout.

Spousta lidí ví, co je to roštěnka, ale nevědí, co vše a z jaké části tohoto svalu lze upravit jednotlivé druhy hovězích pochoutek tak, aby odpovídaly více než jen vašim představám. Zatímco svíčková je umístěná uvnitř pod páteří, hřbet, tedy roštěnec je "vně". Když se maso navíc odblaní, zůstane ve všech případech šál čistého masa.

Roštěnec se dělí na dvě části, na vysoký a nízký. Část blíže k hlavě je vysoký roštěnec, který můžete využít na takzvaný rib eye steak. V obchodě to poznáte podle toho, že se v řezu skládá z více vrstev svalů - viz foto vysokého rostěnce:

Část blíže k ocasu je nízký roštěnec. V řezu vidíte, že je sval celistvý, můžete z něj udělat sice takzvaný New York steak, ale v tomto receptu nám jde o grilování vcelku. Jinými slovy: Dobře naložit, nechat rychle ze všech stran zatáhnout a pomalounku péct na grilu, čímž vznikne ten skutečný roastbeef - viz foto nízkého roštěnce:

Teorií na upečení či grilování roastbeefu je celá řada. K masu nejšetrnější je pomalý způsob pečení. To je proto, že při nízké teplotě nedostává maso tak velký šok, sval se nestahuje. Výsledkem je víc šťávy, nevyteče ven. Vrstvu tuku lehce nakrájejte tak, abyste se neprořízli až do masa, potřete olejem s bylinkami, nechte přes noc naložené. Některé receptury doporučují ve speciální marinádě použít i hořčici. A někteří kuchaři navíc sval svazují kuchyňskou nití – natvarují si ho do požadovaného tvaru (Pozor: Moc neutahovat; maso by se špatně propékalo.)

Ideálně počítejte s marinováním masa přes noc, vyplatí se to. Pro 6 osob budete potřebovat minimálně toto: 1,5 kg nízkého roštěnce, cca 100 ml panenského olivového nebo jiného rostlinného oleje, 3 lžíce dijonské hořčice, 100 ml worcesterské omáčky, sůl a čerstvě mletý černý pepř a na případné svázání masa potravinářský provázek.

Mnoho skvělých kuchařů doporučuje jako přílohovou omáčku "Béarnaise" s bylinkami, jejímž základem je známá holandská omáčka, jejíž postup výroby najdete níže ve videu. Na zhruba 500 ml omáčky budete potřebovat: 250 g másla, 4 žloutky, 1 lžičku nahrubo rozdrcených kuliček bílého pepře, 2 lžíce bílého vinného octa, 2 lžíce vody, čerstvě vymačkanou šťávu z půlky citronu, špetku mletého chilli, 3 lžíce nasekaného nahrubo estragonu, 2 najemno nakrájené šalotky a 1 lžíci nasekaného kerblíku.

V rendlíku přiveďte k varu vodu s octem, drcenými kuličkami pepře, 2 lžícemi estragonu (může být i sušený) a pokrájenou šalotkou. Snižte žár, zredukujte tekutinu zhruba o třetinu, stáhněte z ohně a nechte vychladnout. Pak ji přeceďte do keramické nebo žáruvzdorné skleněné misky, přidejte do ní žloutky a směs šlehejte zhruba pět minut ve vodní lázni, až zhoustne a bude vláčná, lesklá a hladká. Postup pro přípravu základu, tedy holandskou omáčku - viz video:

My osobně doporučujeme přípravu grilovaného roastbeafu metodou, která je celosvětově známá a námi prověřená, ačkoli za účelem skutečně provoněné lahůdky upřednostňujeme klasické poklopové grily na dřevěné uhlí (způsob grilování propagovaný např. vynálezcem a zakladatelem věhlasné americké firmy Weber jménem George Stephen, inovátora a revolucionáře v oblasti tzv. kontrolovaného grilování pomocí kotlových grilů - viz ilustrační obrázek u předchozího receptu na pravý hovězí steak ze svíčkové).

I z tohoto důvodu pro názorný průběh celého procesu použijeme koncem tohoto příspěvku videoukázku světového kuchaře Michaela s těmito ingrediencemi:

MARINÁDA:

Smíchejte v misce: 3 lžíce extra panenského olivového oleje, 3 lžíce whisky, 2 lžíce provencálských bylinek, 4 stroužky drceného česneku, 2 lžičky dijonské hořčice, 1 čajová lžička kajenského pepře, sůl a klasický pepř dle chuti.

Teprve po zatažení masa ze všech stran při maximální teplotě pod poklopem (až 300 °C) potřete připravenou marinádou a pak vložte zpět do grilu po snížení teploty pod poklopem na 120°C již s vloženým tyčovým teploměrem pro zjišťování teploty masa uvnitř celého již "zvolna" grilovaného kusu. Nikdy nepřesáhněte teplotu uvnitř masa v rozmezí 57 až 60 °C. Dosažením této teploty vzniká ten pravý - uvnitř růžový roastbeaf (na 1 kg syrového masa je odhadem třeba 40 minut tohoto pozvolného grilování). Přepečete-li, už to není to pravé ořechové, to nám věřte i vy, kteří jíte hovězí steaky např. tzv. well-done. U roastbeafu je to ovšem "hřích".

Ve video-návodu se objevuje i návod na zajímavou doprovodnou omáčku k masu s tímto složením (... a věřte, chuťově je to skvělé):

3 lžíce zakysané smetany, 10 lžic jemně nastrouhaného čerstvého křenu, 2 lžíce citronové šťávy, nebo případně bílého octu, 1 kávová lžička kajenského pepře a sůl podle chuti. Smíchejte všechny ingredience a nechte uležet v lednici po dobu několika hodin až do samotného servírování hlavního chodu.

NO A TEĎ JIŽ K SAMOTNÉMU VIDEO-NÁVODU:                                                                                   (Pozn. k českým robo-titulkům ve videu:  Nejde o plec, ani zadní hovězí !!!)

KAŽDOPÁDNĚ PŘEJEME DOBROU CHUŤ !!!

... a to by bylo, aby před slibovanou živáňskou pečení nepřišlo ještě překvapení. Přece jen výživný dárek je také dárek, a jak se říká mezi labužníky "Jídlo, které nebylo protaženo bůčkem, nestojí ani za řeč ..." Pravdou je, že pro zarputilé dietáře je tento fakt asi nepřijatelný, ale co naplat, na každém šprochu pravdy trochu.

Tentokrát tedy vše formou převzatého videa:

Jak na ďábelsky pikantní BŮČEK v roce 2019":

Zcela jednoznačně lze doporučit i přílohy, a to ať už doma upečený chléb nebo pečené brambory s rozmarýnem a především doma připravené rychlokvašky (narozdíl od video-návodu ovšem doporučujeme připravovat v keramické nádobě a nálev použít vařící), které dietářům tu mastnotu přece jen tak trochu "stáhnou". A celou tuto lahůdkovou sadu je třeba doprovodit dobrým pivem, což je asi nasnadě a přímo nutností !!!

Jak výše uvedeno, tedy by vše mělo vypadat raději z hlediska kvality asi takto:

A vlastně už jde jen o to, zdali příště stihnete dříve Živáňskou nebo Oktober Fest ...

Jak na skutečnou "ŽIVÁŇSKOU PEČENI" v roce 2019:

Možná není ve všeobecné znalosti těch, kteří neměli možnost navštívit někdy v létě za pěkného počasí některou z věhlasných kolib na rozhraní Moravy a Slovenska, které jsou schopny nabídnout to "pravé ořechové" ..., jak by to mělo ve skutečnosti vše probíhat a vypadat !!!

Jde především o to, že například na internetu dostupné video-recepty nepočítají s tím, že chcete strávit téměř celý den v zahradní části koliby a samozřejmě, že ani ve vlastním domě nemáte odpovídající prostředky k tomu, jak se do vcelku velkolepého díla, kterým "pravá živáň" skutečně jest, vůbec pustit. Tak, jak to má skutečně být, se dá srovnat s rožněním selete nebo patnáctikilové krůty, což asi ti, kteří už něco podobného osobně zažili, jen mohou potvrdit, a že tak to má být, neboť v podstatě jde o umělecké labužnické hody !!!

Pro ilustraci, co také bývá servírováno jako "Grilovaná Živáňská" uvádíme následující videa, která alespoň zčásti připomínají ingrediencemi a kulinářskými zvyklostmi to skutečné, o čem chceme dále hovořit:

No dobře tedy. Zde šlo v podstatě o vaření na grilu ... Jde-li nám o pouhé skutečné grilování na roštu, i když v malém, použijem pro ilustraci i toto video, které už se (i když jen zlehka) blíží tomu, o čem má být tento příspěvek:

No a teď si to všechno výše uvedené dejte v hlavách vespol a prosíme o laskavost, abyste pochopili, o co vlastně má jít, tj. především o to, že ta pravá Živáňská, jak již uvedeno výše, je něco jako celodenní rožnění selete, jehněte nebo krůty, tj. obra napíchnutého na rožni a opékaného za účelem pozdějšího postupného ořezávání na otevřeném ohni a v přírodním prostředí !!! Ve finále by se tato pochoutka totiž měla točit asi jako toto sele:

Takže jak vlastně na vše od začátku: Ráno vstaneme, posilníme se pro zdraví šťopičkou domácí slivovice a již v ranním oparu začneme nejlépe tak stylově na dvoumetrový nerez-meč (tzv. motorový Excalibur), který nám poslouží jako rožeň, jednotlivé předem marinované ingredience, ovšem s tím rozdílem, že jde o daleko větší kusy, než uvedeno výše ve video-návodech, postupně napichovat či opatrně nasouvat. Doporučujeme oba konce komponentů tohoto obrovského špízu zajistit (tj. prvním začít a druhým skončit) dvěma obrovskými marockými batáty (to jsou ty sladké brambory, které se dají nakonec případně použít i jako příloha pro velké jedlíky).

Nesmíme zapomenout ani na to, že pravá Živáňská se skládá kromě ostatního správně minimálně dokonce ze šesti druhů masa, tj. vepřového (nejlépe krkovice), hovězího (nejlépe vysoký roštěnec), drůbežího (nejlépe vykoštěná kuřecí stehna), telecího (nejlépe kýta), jehněčího (nejlépe bok) a zvěřinového (nejlépe dančí nebo jelení panenka). Zmíněná slanina či špek, zelenina apod. jsou samozřejmostí, stejně tak, jako po střídavém (velmi natěsno) a pevném napíchání na rožeň/meč, kdy skutečně průměr celého syrového produktu (až do např. 30 cm) připomíná obvod ( = 2πr = téměř 1 metr) napíchnutého selete nebo velké krůty, je třeba takto připravený "válec" před pověšením nad již rozpálený oheň řádně zabalit do alobalu a dokonale svázat drátem. Pak už může začít první fáze, která za ranního oparu vypadá asi takhle:

Zprvu otáčíme budoucí pochoutku na prudkém ohni přibližně čtyři hodiny a teprve potom přestříháme dráty, sundáme alobal a již jen na mírném ohni pokračujeme v rožnění. Tak a teď už záleží na tom, zdali si tuto pochoutku vyrábíte doma či na chalupě, nebo jste se svěřili do rukou zkušených profesionálů příslušné koliby, neboť v době čekání na možnost prvního ořezu strávíte docela dosti času tak jako tak. Samozřejmě se předpokládá, že hostů bude minimálně na takovou porci alespoň deset až patnáct, takže se je v průběhu celého "výrobního procesu" třeba věnovat péči přípravě svých útrob na delší čas. Ranní aperitiv jsme již zmínili a v jednom z výše uvedených video-návodů byla zmíněna i jedna předkrmová možnost. My doporučujeme zároveň průběžnou konzumaci domácích utopenců (příslušný recept najdete hned pod tímto posledním "grilovacím receptem" sezóny 2019) v kombinaci s dobrým pivem, hudbou a tancem, občas proložené opětně malým frťánkem ...

PAK UŽ ZBÝVÁ JEN SE TĚŠIT ...

TAK SI NECHTE KONCEM LÉTA CHUTNAT A UŽIJTE SI DNE I NOCI !!!

Jak na domácí "UTOPENCE" v roce 2019:

Zdálo by se, že utopenci jsou jednoduchým receptem, ale záleží na fíglech, které znají jen ti z nejzkušenějších. Zkuste si naložit slavné české utopence a za 14 dní vás jejich chuť dostane. Sklenice určitě bude brzy prázdná:

Ingredience:

8 buřtů (špekáčků), 2 červené cibule, 2 bílé cibule, 3 stroužky česneku, 1 červená paprika, 1 zelená paprika, 2 snítky kopru, případně kysané okurky a ostrá hořčice

Na nálev:

1 l vody, 500 ml kvasného octa, 2 polévkové lžíce krystalového cukru, 1 kávová lžička soli, 1 kávová lžička nového koření, 1 kávová lžička pepře, 1 špetka chilli koření, 2 větvičky libečku, 5 bobkových listů

Postup:

Nejprve si připravíme nálev. Svaříme v 1 litru vody 500 ml kvasného octa, 2 lžíce cukru, 1 lžičku soli, 1 lžičku pepře, 1 lžičku nového koření, špetku chilli nebo kousek feferonky, 2 větvičky libečku a 5 bobkových listů. Necháme vychladnout.

Oloupeme 8 buřtů. Oloupat je musíme vždy, aby se chuť svařeného nálevu dostala dovnitř buřtů. Oloupané buřty rozřízneme podélně na čtvrtky. Dle chuti a libosti lze do zářezů po výmazu hořčicí vložit slabé plátky podélně nakrájených kysaných okurek.

Dále si nakrájíme na tenoučké plátky 2 červené cibule, 2 žluté cibule, 1 červenou a 1 zelenou papriku. Zeleninu společně se 3-mi přepůlenými stroužky česneku nakrájenými na plátky promícháme.

Pak do velké sklenice střídavě prokládáme zeleninu s nakrájenými buřty. Nakonec vše zalijeme vychladlým nálevem a navrch vložíme snítky čerstvého kopru a bobkové listy z nálevu.

Uzavřeme, dáme uležet na 14 dní do chladu, no a pak si u piva pošmákneme:

Jak na "ZVĚŘINOVÉ HODY" v roce 2019:

V podstatě již nastala nebo se blíží povolená lovná "pozdně-letní a podzimně-zimní" období, která labužníky a milovníky zvěřiny lákají ke konzumaci různých pochoutek. Pro méně znalé si dovolujeme připomenout, že zvěřina se rozděluje na "srstnatou" a "pernatou", tudíž v případě, že se chystáte na lov sami, či máte známého nimroda, který se s vámi hodlá podělit o svůj úlovek, pak není k zahození tabulka, která legislativně stanoví povolené termíny lovu (položky s "*" mají ještě další výjimky):

Zvěř srstnatá

Zvěř pernatá

Asi nelze předpokládat, že by měl někdo ze čtenářů zájem o konzumaci např. kuny, lišky, hrdličky, straky, vrány apod., ale údajně i to lze. Ale velkými gurmánskými lahůdkami i mezi výhradními milovníky zvěřiny (ač by se to nezdálo, neboť nejde o zvěřinu), jsou i ty z následně zmíněných masových pokrmů, které právě i těm "zarytým" milovníkům zvěřiny zůstaly zaryty v paměti jako jiné skvělé chutě. Například tedy i:

Klokan (viz náš vůbec první recept)

Žába (samozřejmě žabí stehýnka)

Nutrie (skvělá s červeným zelím a knedlíky), jedno z mas zdraví nejvíce prospěšných)

Krokodýl (na maso se používá jen první třetina ocasu - vynikající steak)

K předcházejím foto-ukázkám a receptům na tyto speciality se budeme vracet v průběhu následujícího roku, ovšem zde se nadále budeme věnovat samotnému tématu tohoto příspěvku:

Je nutné podotknout, že doby, kdy nám starším na balkónech paneláků viseli zmrzlí zajíci, bažanti, divoké kachny atd. jsou dávno pryč. Těžko si představit, že mladší generace by měla chuť či um k tomu, aby stahovali z kůže či škubali peří. Proto je třeba, jak uvedeno výše asi nejlepším řešením kvalitní maso buď v dobrém obchodě zakoupit, nebo mít ochotného (nejlépe tak mezi příbuznými) nimroda, který to udělá za vás. Připravené očištěné kusy vyměňte za vlastní domácí ořechovici, bowli nebo jiné lahůdky pro změnu z vlastní produkce a máte vystaráno. Jinak musíte být např. takto šikovní:

A teď už tedy k samotným receptům:

Aperitiv:      Není jiné volby:                 

Oblíbený předkrm: "BAŽANTÍ PRSA NA BRUSINKÁCH"

Hlavní chod: "JELENÍ/SRNČÍ MEDAILONKY"

Ingredience pro 2 osoby:

1. Smíchejte přísady na remuládu, osolte, opepřete a dejte do chladničky.

2. Medailonky potřete olivovým olejem, opepřete, posypte jalovčinkami a po obvodu zabalte do 1–2 plátků slaniny. Zajistěte kuchyňským provázkem a odložte na prkénko.

3. Na domácí hranolky předehřejte troubu na maximum (230 °C). Hranolky vhoďte do vroucí osolené vody a vařte 3 minuty. Slijte, nechte oschnout a rozložte je v jedné vrstvě na plech. Pokapejte zbylým olivovým olejem a promíchejte, aby byl každý hranolek obalený. Pečte 15–20 minut dozlatova, jednou či dvakrát během pečení obraťte. Osolte.

4. Medailonky na rozpálené litinové nebo grilovací pánvi opékejte 3–4 minuty po každé straně. Osolte a nechte zabalené v alobalu 5 minut odpočinout. Podávejte s hranolky a remuládou, doplněné lístky červené řepy.

Po strávení obou chodů končí konzumace červeného (nejlépe archívního) vína !!!

DOBROU CHUŤ !!! (... a naviděnou v příštím roce)